Učitel filozofie jednoho dne přišel do třídy.
Když se studenti usadili, vzal ze šuplíku nádobu a naplnil ji až po vrch kameny.
Potom se zeptal studentů, zda si myslí, že je nádoba plná? Studenti s ním souhlasili, že je.
Potom profesor vzal krabičku s kamínky a vysypal je do nádoby s kameny,
zatřásl nádobou až kamínky propadaly mezi kameny.
Zeptal se znovu.
Je teď nádoba plná?
Studenti se pousmáli a souhlasili, že je.
Ale profesor vzal krabičku s velmi jemným pískem a vysypal ho do nádoby.
Písek vyplnil i ty nejmenší mezírky mezi kameny.
Zeptal se znovu.
Je teď nádoba plná?
Teď už studenti horečně pokývali, že je nádoba opravdu plná.
Ale profesor vzal jseště sklenici vody a dokázal ji nalít dovnitř.
Co tím chtěl asi studentům říci???
Život je jako nádoba……
Kameny znázorňují důležité věci v našem životě.
Jako jsou naše rodina, partner, zdraví, děti…,
všechno, co je tak důležité, že kdybychom to ztratili, bylo by to velmi zničující.
Kamínky znázorňují ostatní, méně důležité věci.
Například naše zaměstnání, dům, auto…
A písek je všechno ostatní. Drobnosti.
Když dáte písek do nádoby jako první,
nezůstane vám žádné místo pro kameny.