Mám tady zajímavou úlohu, kterou dostali uchazeči, u kterých se zkoumala jejich psychologická a charakterová schopnost.
Úloha zní: Jedete v autě. Je bouřlivá noc. Jedete kolem autobusové zastávky, na které stojí tři lidé a čekají na autobus. Stará dáma, která nevypadá dobře, jakoby snad měla každou chvilku umřít. Starý přítel, který vám jednou zachránil život a perfektní žena, nebo muž, o kterém jste snili celý život. Můžete s sebou vzít jenom jednoho a nemůžete se na zastávku vrátit. Které z těchto osob byste nabídli svezení?
Jenom jediný kandidát odpověděl dobře. Neměl žádný problém na tuto otázku odpovědět. Napsal: Já bych dal klíče od auta svému starému příteli, aby odvezl tu starou dámu do nemocnice a zůstal bych na zastávce a čekal na autobus se ženou svých snů.
Jaké je poučení z tohoto příběhu? Vždycky získáme víc, jestliže budeme schopni opustit naše tvrdohlavé myšlenkové hranice a začneme myslet za těmito hranicemi.
