V oblasti jižně od Sahary panovalo jednou velké sucho. Stepní tráva vadla, zvířata už neměla co pít, jen poušť postupovala pořád dál. Dokonce i stromy a suchu přivyklá křoviska hleděly vstříc svému konci. Prameny a řeky dávno vyschly.
Jen jedna jediná květina sucho přežila. Ale i pramínek byl blízek zoufalství: “Proč se tu namáhám kvůli této jediné květině, když už je všechno kolem nás vyprahlé?”
Tu se jeden starý strom sehnul nad malým pramínkem, a než sám umřel, řekl: “Milý malý pramínku, nikdo neočekává, že dáš zazelenat celé poušti. Máš za úkol darovat život jedné jediné květině.”
Pohádka ze severní Afriky